Ora, lasciatemi tranquillo.Ora, abituatevi senza di me.Io chiuderò gli occhiE voglio solo cinque cose, cinque radici preferite.Una è l'amore senza fine.La seconda èereere l'autunno.Non posso vivere senza che le foglievolino e tornino alla terra.La terza è il hrob, který se nachází na kopci, na břehu jezera, na břehu jezera, ve sněhu.




Žádám o tichoNyní mě nechte v peaceand naučit se dělat bez mně.Mám zavřít oči.A chci jen pět věcí, pět vybraných kořenů.Když je nekonečná láska.Druhým je vidět na podzim.Nemůžu být, pokud leavesdon Třetina je slavnostní zima, déšť, který jsem miloval, pohlazení ohněm na divokém chladu. Ve čtvrtém místě je letní meloun jako meloun. Pátá věc je vaše oči.Matilde, má drahá láska, Nebudu spát bez tvých očí, nechci být, když se na mě nedíváš: Já bych se vzdala springfora, abys se na mě dál dívala. To, přátelé, je vše, co chci. téměř všechno.Nyní můžete jít, pokud si budete přát. Žil jsem tolik, že na mě budeš muset zapomenout, že mě budeš muset zapomenout, vytrhnou mě z tabule: Moje srdce pokračovalo navždy. Budu umírat. Naopak: Stává se, že budu žít. Stává se, že jsem, a jdu dál. Takže to bude jen uvnitř methatých zrn, které budou růst, nejdřív budou klíčky strkat. Hroughthe země vidět světlo, ale matka Země je tmavá: a uvnitř jsem tmavý: Jsem jako studna, na jehož vodě noc opustí jeho starsto jít sám na polích.Je to otázka, že žili tak moc, že chci žít, že Nikdy jsem necítil můj hlas tak jasný, nikdy tak bohatý na polibky. Teď, jako vždy, je to brzy. Světlo letí se svými včely.


Pido silencioAhora mi dejen tranquilo.Ahora se acostumbren sin mí.Yo voy a cerrar los ojosY sólo quiero cinco cosas, cinco raices preferidas.Una es el amor sin fin.Lo segundo es ver el otoño.No puedo ser sin que las hojasvuelen y vuelvan a auel la tierra.Lo tercero es el grave invierno, la qui amé, la cariciadel fuego en el frío silvestre.En cuarto lugar el veranoredondo como una sandía.La quinta cosa son tus ojos, Matilde mía, bienamada, no quiero dormir sin tus ojos , no quiero ser sin que me mires: yo cambio la primaverapor que tú me sigdo mirando.Amigos, eso es cuanto quiero.Es casi nada y casi todo.Ahora si quieren se vayan.He vivido tanto que un díatendrán que olvidarme por fuerza, brindome de la pizarra: mi corazón fue interminable.Pero porque pido silenciono crean que voy a morirme: me pasa todo lo contrario: sucede que voy a vivirme.Sucede que soy y que sigo.No será, pues, sino que adentrode mí crecerán cereales , primero los granos que rompenla tierra para la lauz, pero la madre t Další informace: Souso osy sourozenců: Sójové como un pozo en cuyas aguasla noche deja sus estallasy sigue sola por el campo.Se trata de que tanto on vividoque quiero vivir otro tanto.Nunca me sentí tan sonoro, nunca on tenido tantos besos.Ahora, como siempre, es temprano.Vuela la luz con sus abejas.Déjenme solo con el día.Pido permiso para nacer.

Share
Pin
Tweet
Send
Share
Send
Send